Historie naší knihovny

Knihovnu Karla Hynka Máchy Litoměřice najdete na Mírovém náměstí, č.p. 26, v krásné secesní budově. Než se zde natrvalo usídlila, prošla dlouhým vývojem, který ne vždy přinášel jenom to pozitivní. Ale nakonec se z malé knihovny, disponující několika tisíci svazky, stala knihovna regionu s řádově sto tisíci svazky a zařadila se mezi moderní, zcela automatizovaná pracoviště.

Zárodky Knihovny Karla Hynka Máchy Litoměřice lze najít již v šedesátých letech 19. století, kdy v důsledku uvolnění politického života po pádu bachovského absolutismu vznikl čtenářský spolek.

K faktickému založení české městské knihovny došlo v roce 1946 a umístěna byla ve 2. patře staré radnice, v prostorách bývalé německé knihovny. Základní fond knihovny byl vytvořen z konfiskovaných knih.

V roce 1949 se knihovna přestěhovala ze staré radnice do domu č.p.26 na Mírovém náměstí, kde sídlí dosud.

V roce 1957 se knihovna stává metodickým centrem a spolupracuje s obecními knihovnami v okrese.

Důležitým mezníkem ve vývoji byla rozsáhlá rekonstrukce budovy, včetně vybavení interiérů od roku 1981. 10. května 1983 byla knihovna znovu otevřena

V květnu 1982 se do vesnic okresu rozjel "bibliobus". Zajišťoval knihovnické služby ve vzdálenějších místech okresu. Tato služba byla zrušena v roce 1997.

V roce 1983, začala pracovat pobočka okresní knihovny v Pokraticích.

1.března 1986 byl završen proces postupné integrace knihovnických agend knihoven okresu a byl vytvořen celookresní centralizovaná systém. V tomtéž roce začalo v rámci okresní knihovny pracovat nové oddělení - hudební.

V roce 1990 začala knihovna postupně přecházet k práci s výpočetní technikou. Zakoupila svůj první počítač a o rok později aplikovala systém ISIS/MAKS. Systém se v knihovně neosvědčil a knihovna si pro svou práci vybrala jiný software - automatizovaný knihovnický systém Lanius firmy ArowSys Tábor.

V roce 1992 získala knihovna grant ve výši 400.000,-Kč na vybudování Regionálního informačního střediska. Nakoupily se další pracovní stanice pro retrospektivní plnění fondu.

1.března 1995 byl zahájen provoz plně automatizované okresní knihovny. V tomto roce byl na základě smlouvy s firmou Kessoft Tábor zřízen při Okresní knihovně K.H.Máchy automatizovaný servisní bod pro automatizovaný knihovní systém AKS LANius v regionu okresu Litoměřice a pro další zájemce z řad knihoven na území vybraných okresů bývalého severočeského kraje.

V roce 1996 proběhla rekonstrukce naučného oddělení jehož součástí je Regionální informační středisko. Rozšířením prostor určených uživatelům vznikly podmínky pro klidnou a rychlou možnost obsluhy zájemců především o turistické a občanské informace. Regionální informační středisko se stává konzultačním a poradenským centrem pro vznikající městská informační střediska.

V roce 1997 získala Okresní knihovna K.H.Máchy v Litoměřicích komutovanou linku pro Připojení do sítě Internet, od listopadu 1998 vlastní linku pevnou.

V roce 1998 se v nově koncipovaném- plně automatizovaném- hudebním oddělení zkvalitnil především poslech hudebních dokumentů.V rámci činnosti oddělení byla instalována veřejná stanice Internetu a provozování multimediální knihovny na CD-ROMech pro dospělé uživatele.
Hudební oddělení nadále poskytovalo služby zvukové knihovny pro nevidomé(jako pobočka krajské zvukové knihovny v Ústí nad Labem).Spolupracuje v rámci propagace a prezentace hudebního života regionu s dalšími institucemi včetně prodeje vstupenek na jednotlivé akce.

V roce 1999 byla dokončena automatizace knihovnických služeb na pobočce Pokratice, včetně přestěhování do nových vhodnějších prostor - Ladova 3, Litoměřice.

V roce 2000 na základě dotace získané od Ministerstva kultury ČR (projekty "Rozvoj čtenářství dyslektických dětí I. II.) dětské oddělení zahájilo svou činnost v oblasti práce s dyslektickými dětmi. V rámci této aktivity byl vytvořen fond krásné literatury pro dětské čtenáře a rozšířen fond naučné literatury určený rodičům a pedagogům.
V této době byla navázána a v průběhu roku upevňována spolupráce s Pedagogicko-psychologickou poradnou v Litoměřicích.

V roce 2001 - 2002 se uskutečnila ve 2 etapách rekonstrukce oddělení beletrie. Rozšířením výpůjčních prostor pro čtenáře vzniklo příjemné prostředí s velkou nabídkou knih ve volném výběru, zvýšená pozornost byla věnována nabídce specifických žánrů např.: poezie, dramata, cizojazyčná literatura , vědecko-fantastická literatura.

Okres Litoměřice patřil mezi postižená území letními povodněmi roku 2002. Nejvíce zasaženy byly Městská knihovna Terezín, Městská knihovna ve Štětí, Místní knihovny ve Velkých Žernosekách , Křešicích a Nových Kopistech. Rozsah škod se pohyboval od úplného zničení vnitřního vybavení a knihovního fondu až po různé stupně poškození.
Přestože všechny postižené knihovny přerušily dlouhodobě svou pravidelnou činnost, za pomoci podpory obecních úřadů , dotací od Ministerstva kultury a sponzorských darů se podařilo činnost těchto postižených knihoven urychleně obnovit.

Roku 2003 se po změně zřizovatele stala knihovna příspěvkovou organizací města Litoměřice s názvem "Příspěvková organizace Knihovna Karla Hynka Máchy v Litoměřicích".
KKHM se stala knihovnou pověřenou výkonem regionálních funkcí směrem k veřejným knihovnám regionu Litoměřice.

V březnu 2004 se uskutečnil přechod na nový AKS CLAVIUS (integrovaný knihovní systém pro Windows) z původního AKS LANius. Nový systém zaručil - mimo jiné kvality - vyšší stupeň zabezpečení interních databází.